pondělí 19. září 2011

Are you my mummy? :O


Hellou!
Hlasím se opět do služby. Musím v tom psaní pokračovat, dokud mě to baví xD
Asi tak po půl roce píšu opět článek z prostředí stolního počítače T_T Ta věta zní divně, ale kdo má můj fejs, jistě už slyšel o mém trápení s nabíječkou a tak. Nechci to rozebírat, je to moc bolestné xD Ale do konce týdne by mi snad měla přijít nová a SNAD bude i pasovat, protože je to univerzálka..
Avšak možná je dobře, že jsem se o této nemilé události zmínila, protože tak nějak zapadala do celého toho odporného týdne, který začal právě v ten den.. A kupodivu to bylo pondělí!

Krom ztráty -jediné- věci, kterou jsem nadevše milovala, se v pondělí nic moc tak hrozného nestalo. Ten den byl možná tak nejlepší, neštěstí přišlo pomaličku, abych se mohla připravit na nejhorší den svého života.
Tím dnem mělo býti úterý. Poté, co jsem v pondělí probrečela celý večer nad svou ztrátou, jsem se na druhý den ráno vydala znechuceně do školy, ještě s malou nadějí na zlepšení situace - naivně jsem doufala, že má někdo stejnou nabíječku jako já. No, ono by se možná pár lidí našlo, ale to by ji tam museli mít.
Vykašlala jsem se na to a nějak fungovala i bez svého ANUSU (yeah, jsem jediná, kdo má noťas značky anus  xD). Mělo to jedno pozitivum - když jsem totiž netrávila čas na kompu, mohla jsem si v té škole svobodně kreslit (člověk by řekl, že učit, ale to bych nebyla já xDD).
Zvrat přišel až později. S trochu vylepšenou náladou jsem se vydala do práce. A tam už dojela s tím nejhorším pocitem na srdci, který jsem kdy měla. Co se po cestě stalo, to nemůžu říct, protože přece jen, tenhle blog, ač se to nezdá, navštěvuje několik lidí a já nechci, aby to někdo nepovolaný věděl.. Ti, kteří by to měli vědět, to vědí a tak mi to stačí.
Totálně dodělaná jsem nastoupila směnu a hned volala Gabce, které jsem skoro brečela do telefonu. Blbá situace. Opravdu hloupá. A pak jsem tu samou situaci předvedla do telefonu i Verči, mé spolupracovnici. Mezitím jsem volala ještě mamce. Stovka kreditu v dupě xD A z většiny jen kvůli tomu, že jsem chtěla být normální :-/ Fuck.
Ten den se mi pak už nedařilo nic. V kulečníku jsem za  hodinu hry nahrála 19 bodů. Hodně dobré. To snad i slepý by zahrál líp. Ale já jsem se nemohla soustředit. Vůbec mi to nemyslelo a v hlavě se mi pořád honily věci, na které jsem doopravdy nechtěla myslet. Celou noc jsem pak probrečela, ale mezitím jsem si stihla nakreslit lineart pro tento obrázek.

Tu noc jsem totiž celou věnovala poslechu Cantarelly a občas jsem to proložila Cendrillonem. Takže asi tak. A jak je možné si všimnout, nejvíc se mi líbila právě verze Gakupa s Rin. Protože to měla být jen hloupá čmáranice, je to na čtverečkovaném papíru z bloku OSTRAVA!!!, který teď ale používám na všechno xD
Dokreslila jsem to pak ve škole, protože fakt nevím, co v těch hodinách dělat xDD

V noci jsem u toho kreslení ještě přemýšlela nad něčím strašně důležitým. Nad tou mou snahou býti normální a mít věci, které nemůžu mít. Došla jsem k názoru, že je třeba vzdát se předchozího půl roku života a začít znova. Takže když jsem se pak později dozvěděla jednu informaci, která by mě před pár dny srazila na kolena, vůbec to se mnou nehlo. Vůbec. Stala jsem se opět tou bezcitnou, která žije jen pro sebe a pro věci, které má ráda.

No, zpět k obrázkům, ještě jich pár mám xDD Když jsem dokreslila Gakupa s Rin, měla jsem velkou potřebu vrátit se do dětských let a nakreslit si domeček se stromem, s plotem, sluníčkem, mráčkama a vránama xDDD 

A takhle to pak dopadlo. Měla jsem vesmírnou chuť k tomu připojit ještě svou budoucí rodinu avšak je třeba upozornit, že kromě mě a Abinina dítěte (pes), tento obrázek nezobrazuje žádné žijící osoby. Ani mrtvé. Čistá fikce. Hlavně ta kočka je docela sáájns fikšn, jak je velká jak třetina stromu a leze tak nějak podivně xDDD Omluvte kvalitu fotografie, ale fotila jsem to mobilem a ten  moc kvalitní foťák nemá xD 
No, tím obrázkem jsem ukojila všechny své potřeby a tak jsem si své vrcholné dílo mohla zavěsit na čestné místo na zeď!

Už se tam toho moc nevleze :-/ A nevšímejte si toho Šukana vlevo v rohu. Stále ho nesnáším. Jen miluju ten plakát♥ Ale čeho je třeba si povšimnout, je kouzelný žalud, kterým je mé dílo připojeno ke zdi. Sice jsem zadělala Mikua, ale snad to přežije :) MÁM TO ALE KRÁSNOU ZEĎ! 

To by bylo asi tak vše, co vám mohu v tuto chvíli nabídnout, krom mé malé Yachiru, kterou jsem splácla za deset minut semináře. Moc mě potěšilo její nové vystoupení v manze ♥ Má trochu pochroumaný oblek a ještě dementnější vybarvení, ale to je tím, že nemám černou ani růžovou pastelku a tím, že neumím vybarvovat ;DD (Ten seminář mi připomněl ten dobrý džouk s Hessem, ale stejně by asi většina lidí nevěděla vo co go, takže ho ani nebudu zveřejňovat xDD)

Končíííím, protože jsem rychlejší než láska, když do hloubky jde slast. A ty jsi moje sázka, vášeň to je slast. Ultramega kráska, naučí mě kráást, tak dej mi ještě práska, vílu, zpěv a chlast! Yeah! xD

Má oblíbená píseň xD

Péééé, Chiru Granz-Curtissová, Luke Fon Fabre a z části také Píítrsn Páárkr*

PS.:









..To jen k tomu nadpisu..xDD Dneska jsem si na to vzpomněla, EPIC xDD

neděle 11. září 2011

Pha

Myslela jsem, že to vydržím, že se překonám. Ale jak je vidět, tak to asi nejde xD
Praha je prostě moc silným zážitkem, než aby se dala zapudit do pozadí. Aby to nebyl jen suchý článek plný keců a rozplýváním se nad vším, co se stalo, tak ukradnu Báře fotky a možná si nějaké vypůjčím i od Verunky xD

Jak jsem se již asi někde předtím zmiňovala, tento týden naše třída navštívila Prahu. Pár dní před odjezdem nás třídní donutila podstrčit našim rodičům pejpr, že se můžeme samovolně pohybovat po městě a trávit večery venku. A taky že můžeme pít. Což bychom samozřejmě dělali i tak, ale takhle jsme to měli oficiální a ona mohla mít klid na srdci.

Nevím, jestli je potřeba popisovat tady celý pobyt po minutách.. Nikoho to nezajímá ani tak. Ale já si potřebuju uchovat vzpomínky co nejčerstvější, takže sem vypíšu všechny ty vtipnosti, které se děly po dobu této "exkurze".

Cesta probíhala velmi poklidně. Hned pár stanic po naší nástupní jsme snědli řízek (každý musí mít na vejlet řízek!) - Verča svůj precizně zabalený toust (co jiného čekat od mého drahého xD). A pak jsme snědli další - a Verča opět další toust. Avšak dostala darem také řízek. Takže jsme celou cestu papali. A taky pili. Klasický alkohol na rozehřátí, tj. vodku s džusem, pracovním názvem 'džus s džusem'.

To by bylo k cestě. Nepamatuji si, že by se za ty čtyři hodiny ve vlaku stalo něco převratného. Jen nás strašně pohoršilo, že kluci mají karty a my jsme je zapomněly doma (opak jsme zjistily až poslední den, kdy je Boďa nalezla v kufru..). Oni byli ale moc hodní, proto jsme si pak i my holky mohly zahrát prší, přičemž mi to jako vždy šlo moc dobře ;D (..což by vysvětlovalo to neštěstí v lásce, asi bych měla přestat hrát hry..)

Co dále? Ubytovali jsme se. Jako vždy to nebyl moc velký luxus, ale co my potřebujem? Stačí nám postele, nějaký stůl a samostatný záchod pro pokoj (od sprch se distancujeme, komu by se chtělo mýt xDD). Jako bonus jsme pak měli kuchyňku na patře, balkon na patře a také miniledničku na pokoji. Byla ovšem tak mini, že trvalo vždy hodinu, než se nám do ní podařilo narvat všechny věci - a když jste ji pak otevřeli, všechno se vyvalilo ven xD
Hned naproti hostelu jsme měli tesco expres, tudíž byla potřeba udělat velký nákup. Jak velký bude jsme zjistili posléze. 949 kč, z toho takových 850 bylo jen za alkohol. A jak pěkně nám to cinkalo v těch taškách, když jsme procházeli kolem třídní :) Nutno dodat, že 99% tohoto nákupu padlo hned večer.

Blablabla, procházka po Praze, ztracení lidé hned první den. Neustále jsem nadávala na hloupé lidi, kteří se mi stavěli do cesty (poslední den už jsem byla tak vytočená, že jsem byla zlá i na japonce xD), na hloupé pražáky, kteří mluví jak hovada a se spisovnou češtinou to nemá vůbec nic společného a na řidiče jejich MHD, speciálně tramvajáky, kteří jezdí brzda-plyn (obrazně řečeno, vím, že tramvaj na plyn nerozjedete xD).

Teď se již přesunu k večernímu programu části našeho summer beer teamu.  My, jakožto nadšení hráči-amatéři kulečníku jsme se shodli na tom, že bez koulí a tága nevydržíme ani v našem hlavním městě. Náš génius se jal vyhledání vhodného místa pro ukojení naší závislosti. Toto místo bylo jen 5 minut chůze vzdáleno od našich ubikací, takže nebylo co řešit (samozřejmě, my frajeři jsme jeli tramvají, když už jsme za jízdenku dali 110 kč :-//). Přijdeme tam a hle! Stupidita tamních obyvatel se opět předvedla v plné síle xD V celém objektu jsme nenalezli ani jeden kulečníkový stůl, zato však spoustu biliárových..WTF?! Tu hru nesnášíme, ačkoliv jsme na ní začínali. Ale řekli jsme si, že když už jsme tam, tak si prostě zahrajem a na další večer najdeme něco jiného (nenašli jsme, proto jsme i další večer šťouchali koule do děr, po hodinovém proběhnutí asi deseti hospod a heren..).
Zde přiložené foto mě a Verunky, jak nám to pěkně jede xD Škoda, že je Verčina prdel přes mou ruku, mohli jste vidět unikátní způsob držení tága, který zvládám jen já xDDDDD
A tady ještě Mistr, který ochotně vyhledával herny a hospody a druhý večer zaplatil pití :) (..já jsem platila hru a Verča s Danem nic xD)

To by byla kulečníková část příběhů. Odchod domů se nesl ve znamení penisů a dokonce jsme šli pěšky, s dalšíma flaškama chlastu, protože jsme uznali, že to co máme - ačkoliv to stálo, co to stálo, je málo.

Večer jsme se pěkně opili, byli jsme svědky nechutných intimností některých našich spolužáků (protože nás baví lézt do cizích pokojů) a nakonec jsme došli k názoru, že je zbytečné, aby Matěj s Danem odcházeli do svých pokojů a proto jsme srazili naše tři postele a pěkně jsme se tam celou noc v pěti mačkali. Usnuli jsme kolem půl páté ráno, protože hovno. Čtete dobře. Celou noc jsme se bavili o hovnech, literally. A ten, kdo by usnul jako první, by to schytal exkrementem po hlavě.
Zde status popisující události večera xD Přišla třídní zkontrolovat, jestli tam jsme a popřípadě, kdo tam je s námi. Bylo to po tom, co jsme zjistili, co se děje v jednom z pokojů (myslím ty nechutné intimnosti). A protože jsme byli už trochu připití, řekla Verča profesorce, že to tam je úplně animál, fekál a že by tam radši ani neměla chodit xDDD Všichni jsme dostali záchvat a nakonec jsme tam šli celý pokoj, aby jsme viděli, co se tam teda děje xDD Hentai se pak z jistých důvodů přidal až po cestě, protože to taky byla možnost xDD ..A všechno bylo zesrané, jak řekla Gabka. Protože to byla prostě noc o HOVNU.

Ráno jsme se probudili ospalí, ale natěšení na další události, neb měla přijít návštěva zoo. A předtím projížďka lodí. Frajeři jsme se pořádně neoblékli a na vodě jsme pak málem umrzli, vysvlékli chudáka Dana z bundy, zahřáli se a pak mu ji zase vrátili. A přišla nejlepší čáást :) Po cestě do zoo byla ještě nutnost aby se i učitelstvo dozvědělo, koho miluji (protože mě hřála láska, což jsem asi neměla říkat..xD) a pak už hurá do toho! xD

Etooo.. V noci ještě proběhl takový menší hec. Každý musel přinést ze zoo nějaké hovno. A naše Bodina se rozhodla, že její hovno bude sloní xD Jaká byla její radost, když se ve výběhu slonů doopravdy objevili ošetřovatelé sklízející sloní trus.
Ta pipina na ně doopravdy volala! "Mohli byste mi dát jedno to sloní hovno?" Ti chlápci chytli celkem slušný záchvat, stejně jako já s Verčou a Bárou, které jsme stály na vyhlídce a pozorovaly počínání Elišky s Gabkou. Poté, co jim bylo vysvětleno, že sloní hovna se dají v zahradě koupit jakožto hnojivo, ještě Eliška pronesla legendární větu "Ale já ho potřebuju čerstvé" a pak už jsme se jen těšily, až ho doopravdy koupíme a pobavíme Matěje s Danem (..nakonec jsme pobavily úplně všechny a taky neustálým otevíráním toho kyblíku zasmradily celou Prahu xDD).

Nikdy byste nevěřili, jak moc se dokáže 5 osmnáctiletých holek odvázat v zoo. Jako malé děti xDD
Tahleta placka se mně strašně líbila, chtěla jsem ji domů, nikdo mi ji však nechtěl dát a ještě byla u nechutně odporné anakondy :-!
Tady já, říkám, že jsme byly jak malé děcka xDD Vypadám tam jak idiot, ale lepší už to asi nebude xDD


Večer jsme měli mít ještě jednu procházku. Kterou jsme však dokázaly s vypětím všech sil zrušit a tím si vytvořit prostor pro vydatný odpolední spánek a večerní koule :) A večerní epic chlastačku, při které nás bylo na pokoji asi 20 a 50% z toho totálně na sračky. Ten večer byl nezapomenutelný :) O půl jedné ráno jsem s Michalem absolvovala dlouhou cestu do tesca, o kterém jsme si naivně mysleli, že bude nonstop. Nebylo. Takže jsme alkohol, který nám vypili profesoři (xDD), museli jít koupit do trafiky. Po návratu už to se mnou šlo z kopce, matně si pamatuju, že jsem psala smsku svému drahému a to, že jsem mu psala i druhou, ve které jsem mu řekla, že ho miluji (ne, že by to přineslo nějakou změnu :-/), to už vůbec nevím xD Dále jsem byla nařčena z pokusu ojet Zeffa, což však musím popřít, když jsem se s ním bavila a koukala na porno, ani chvíli mě nenapadlo, že bych ho mohla znásilnit (protože na to je moc mimo můj svět a navíc, prostě mám jiné cíle..).  Na to, jak skvělá zábava to byla, jsme to zalomili celkem brzo, kolem půl čtvrté ranní. Z důvodu mé nevolnosti jsem byla vyhozena a nucena spáti na zemi, ale musím říct, že to bylo asi to nejlepší, co mě potkalo, protože tam bylo hodně místa a příjemně tvrdá zem xDD (..a nakonec jsem se ani nepoblila, na rozdíl od některých..)

Pak bych přeskočila plno věcí, jako balení a poslední procházku po Praze (kdy se projevil náš úžasný smysl pro orientaci v prostoru - ale já jsem říkala, že ho prostě ve městě nemám xD Kdo mohl tušit, že 4z5 ho nemají taky.. xD).

Cesta domů byla fakt úžasná. Vlak byl plný, takže jsem seděla sama samotinká s klukama v jednom kupé, vyprávěli jsme si opilecké příběhy, dělali si srandu ze spícího Patrika a nakonec si zahráli karty, přičemž jsem jim, spolu s Kristou, která mě přišla navštívit, dělala krupiérku.

Bylo ještě mnoho jiných zážitků, na které si zrovna nevzpomenu nebo je moc složité je napsat tak, abych zachytila tu atmosféru příběhu. Co mě ale mrzí je to, že to byl poslední společný výlet 8B8 a i když jsem na ně většinu času nadávala, teď je mi líto, že to všechno končí.. :'(

*********************************

Mwahahaha, superextramegadlouhý článek, který jsem s přestávkami sepisovala asi tak 4 hodiny xDD (čistého času možná tak hodinku ;D) Každý by mi teď měl závidět mou úžasnou třídu, na kterou se tak strašně hodí ona památná část Cattulovy básně - Odi et amo.

********************************

Ještě bych mohla dodat, že už nikdy nebudu věřit fyzice, podle které každou akci následuje příslušná reakce. Tak proč když někomu napíšete takové věci, jako jsem psala já, se nic neděje?! Vůbec nic.. Radši bych to provždy uzavřela, ať mám klid na duši.
Což mi připomíná ještě jeden dobrý příběh, když jsem v noci brečela xD Poprvé jsem z alkoholu brečela xDD Asi jsem do té doby měla bezstarostný život. Nejlepší však byl fakt, že ten, komu jsem brečela na koleni byla Verča.. Paradoxní. Samozřejmě jsem ze sebe nevypustila, proč brečím, ale myslím, že kdyby nebyla tak moc opilá a nebrečela taky, dojde jí to xD Emocorner, no xD

*********************************

Tož! Končím, protože už je to fakt strašně dlouhé a pochybuju, že se najde někdo, kdo to vůbec celé přečte xD

Tak péééé, krásný zbytek života přeje Chiru Granz-Curtissová, Luke Fon Fabre a Píítrsn Páárkr.


PS.: Blogger má nový uploader, I'm in love♥

neděle 4. září 2011

Prostě jsem nutně potřebovala sdělit, co jsem dělala!

❑ Single
❑ Taken
✔ Mentally dating a character that doesn't actually exist

..To jen tak na úvod. Nebudu vás tu zatěžovat kecy, jak je život nespravedlivý a že je přede mnou tolik cest, ale já si vyberu vždycky tu nekončící, nejvíc vyčerpávající a nejbolestivější. A to myslím jak obrazně, tak doopravdy. Cesty ztemnělou Dubinou, kdy všechny baráky vypadají stejně a nikde nikdo není - nic pro mě. Když mě vysadíte do neznámé přírody, máte větší šanci, že se navrátím, než když mě hodíte pár set metrů od baráku, na sídliště. A k tomu obraznému přirovnání se nebudu vyjadřovat, to je přece známá věc, že si člověk vybere někoho, koho nikdy nemůže mít, ačkoliv by mohl mít minimálně 3 další, kteří o něj doopravdy stojí..

Ale v tom se doopravdy nechci pitvat. Jednak je mi samotné nepříjemné, když čtu blog, kde si pořád někdo vylívá srdce a jednak to je prostě zbytečné. Ničemu tím nepomůžu a stejně to nikoho nezajímá. (Ne že by tady bylo něco, co někoho zajímá xDDD)

Já bych chtěla tento příspěvek věnovat škole. Je to asi dost podivné, ale je to tak. Nikdy jsem nevěřila, že to uběhne tak rychle. Nedávno jsme tam nastoupili jako malé, rozežrané děcka - a teď tu stojíme, v posledním ročníku, před maturitou. Nic se nezměnilo na tom, že jsme stále rozežraní. Jen jsme teda povyrostli (někteří z nás :)). Do školy jsem se netěšila, asi jako většina. První den byl v pohodě, jen jedna hodinka s třídní, plná keců o tom, jak jsme velké děti a jak se máme chovat, až pojedeme do Prahy xD (NEZAKÁZALA NÁM PÍT, ONA NÁM NEZAKÁZALA PÍT!! xDD)
V pátek jsme pak navštívila "kino". Nebudu se vyjadřovat ke kvalitě sezení, to prostě nemá cenu. Dvě hodiny můj zadek trpěl. Trpělo však i mé srdce, které brečí u každé hovadiny (na společný pláč u Jak vycvičit draka však nic nemá xD My si tam řveme a Verča se nám směje xDD). Nejkrásnější český film, jaký jsem kdy viděla, ve kterém se navíc našla i má duše budoucí studentky katedry dějepisu (doufám xDD). Takové jsou Lidice. Být to v cinestaru, kde se dá pohodlně sedět, bylo by to dokonalé. Karel Roden v hlavní roli nezklamal, celou druhou část filmu jsem doopravdy probrečela. Fakt je, že kolem mě řvali všichni xDDD Doporučuju ;)
Pecka pak byla, když nás spolužačka vezla domů v autě. Jelo nás šest, vzadu my tři tlusťoši a Sandra, která beze srandy váží dvacet kilo i s postelí :-X Ti kluci, co seděli na zastávce, když nás Bára vyhazovala, se museli vážně smát (a taky smáli), když z toho auta pořád někdo lezl a stále nebyl konec xDDD

No a dnešek? Na dnešek jsem se dokonce i těšila!! První dvě hodiny jsme měli seminář z dějin výtvarného umění, ve kterém jsme samé holky a jeden kluk xD Úžasná dvouhodinovka s naší třídní jejíž výklad je sice občas zmatený, ale doopravdy tomu rozumí :) Pak ZSV. Celé jsem ho prokecala se Sandrou, ani nevím, co jsem do ní furt hustila, chudák xDDD Pak češtinka, opět s třídní. Četly jsme a rozebíraly Švejka (kluci měli TV). Pak jsme se prohodili, kluci šli na češtinu a my protřepat špeky xD Naše tělocvikářka přišla totálně vytočená, protože měla kluky předchozí hodinu na supla a většina z nich neměla tělocvik - to my chytré holky, které ji známe jako své boty, jsme si ho pro všechny jistoty přinesly. Dobře jsme udělaly xD Zahrály jsme si volejbal a na konci hodiny už měla dobrou náladu, takže taky pohodička :) A pak dějepis. Který trval asi deset minut a šlo se domůůůůů♥

Večír pak hospůdka s holčičkama a Matějem :) Kulečník, pepsi a dobrá zábava, hell yea 8-) Nakonec jsme šly s Bodinkou odprovodit Matěje a poté se vydaly na cestu k domovu. Avšak pingpongový stůl byl mnohem lákavější než domov, takže další nejmíň půlhodina venku, strávená hovory :O Mám ji ráda♥ Pak s Mazlem na procházku, kdy mě kousek odprovodili a zbytek jsem musela dojít sama :O Kupodivu jsem to zvládla, ačkoliv jak už jsem se zmiňovala na začátku, nejsem moc schopná pohybu ve tmě po sídlišti xDD


Nevím co dál, jsem ráda, že jsem mohla popsat, co jsem dělala xD Byla to taková rychlost, že je tam beztak plno chyb a překlepů xD

Tak péé, Chiru Granzová-Curtissová, Luke Fon Fabre a Píítr Páárkr